Mnohdy se u majitelů aktivnějších plemen setkávám s tím, že své psy hodně přetěžují. Je to zbytečné a navíc si tím zadělávají na problém. Lidé se totiž mylně domnívají, že aktivní plemena, jako např. border kolii, německého ovčáka, čsv apod. musí co nejvíce fyzicky unavit. Domnívají se, že takoví psi musí chodit minimálně 20 km trasy – ideálně denně.
Velký omyl
Tohle je ovšem velký omyl. Ano, tihle psi samozřejmě potřebují dostatek pohybu, nicméně v nějaké normální míře. Jistě, pes po takovém extrémním výkonu bude nějakou chvíli spát. Nicméně potom se bude opět dožadovat pozornosti. Když tohle budete praktikovat hodně často vytvoříte si problém.
Dojde k tomu, že pes se bude umět uvolnit pouze po zvýšené fyzické aktivitě a bez ní nebude schopen se uvolnit a uklidnit. Posléze se tento problém ještě prohloubí. Pes, který bude zvyklý každý den chodit či běhat 20 km, bude samozřejmě neklidný a ve stresu, když to najednou nepůjde. A je úplně jedno z jakého důvodu, jestli onemocníte, jste zaneprázdněni apod.
Extrémní stav
Může nastat také další extrém. V případě, že máte psa se sklony k nadměrné aktivitě a takto to kompenzujete a zvyšujete tělesnou zátěž dostáváte se do začarovaného kruhu.
Častými, dlouhými běhy či treky psa neustále aktivujete, kdy se mu také neustále vylepšuje kondice a dostáváte ho do
zvyšující se formy. Pes je stále vytrvalejší a je stále náročnější jej unavit. Jeho krevní oběh je neustále povzbuzován a jeho silná „akce chtivost“ jde do extrémů. Je třeba si uvědomit, že pes je takových extrémních výkonů sice schopen dosáhnout, nicméně k normálnímu životu je nepotřebuje.
Opakuji, pohyb ano, ve zdravé míře. Jedna až dvě hodiny denně na vycházce zdravému dospělému psu normálně stačí. Pro psa je mnohem důležitější, aby během těchto vycházek měl dostatek příležitostí k čenichání, „čtení“ pachů z okolí a značkování. Delší trasy a výlety samozřejmě ano, jen ne neustále a až s dospělým psem. Štěňata samozřejmě nepřetěžujeme.
Odpočinek
Odpočinek je v životě psa velmi důležitý. Ideálně učíme psa odpočívat již od štěněte. Je důležité, aby pes byl schopen být v klidu a uvolněný „běžně“ nejen po nějaké fyzické aktivitě. Samozřejmostí by měl být odpočinek po krmení. Pohyb s plným žaludkem může u psa vyvolat torzi žaludku a to nechcete.
Co naopak chcete, je mít klidného a vyrovnaného parťáka, který i v době vaší nepřítomnosti vydrží být v klidu a uvolněný bez potřeby ničení bytu apod. Pes nemusí ničit pouze z nudy. Za nudou může být schován právě stres ze zvýšené potřeby aktivity.
Cílenému odpočinku je třeba vašeho miláčka naučit. Jak jsem již zmínila, ideálně od štěněte, aby se možnému problému zamezilo hned v začátku. Pamatujte, vždy je vše lepší učit hned od štěněte než se k těm věcem pak vracet u dospělého psa. Tyhle „opravy“ pak většinou vyžadují mnohem více času i úsilí.
Jak na to?
Můžete na to jít různě. S pomocí klece, úvazu či kennelky. Nebo také povelem. Označíte psovi odpočinek slovem, kdy bude vědět, že má odpočívat. Nemusí nutně spát, jen ležet a být v klidu. My u holek používáme např. „spinkat“.
V případě, že zvolíte úvaz, je potřeba psovi vysvětlit, že to nemá za trest. Nejprve jej tedy napolohujeme do lehu, teprve potom jej uvážeme.
Chválíme a pamlsky odměňujeme klidné ležení. Také mu můžete dát něco na okus a tím mu ten počátek trošku zpříjemnit. Psa si moc nevšímejte ani na něj nemluvte. Pokud vám bude vstávat, chtít odejít či se hlasově projevovat pouze ho vraťte do polohy ležmo a odejděte. U klece a kennelky chcete, aby je pes přijal za své bezpečné útočiště. Nelze ho jen tak zavřít do klece a nechat ho tam.
Jako u všeho, je potřeba psa na klec i kennelku postupně naučit. (To samé platí i při učení na venkovní kotec.) Zpočátku psa ani nenuťte, aby do klece chodil. Nechte ho, ať si sám klec očíhne, až bude chtít. Nejprve ji bude zkoumat zvenčí. Chvalte ho, když sám půjde dovnitř. Teprve až po čase, kdy si do ní bude chodit sám lehat, začnete nacvičovat zavírání. Poprvé jen na malou chvilku (vteřiny) a postupně čas prodlužujte. Klidné ležení chvalte a odměňujte, přidejte i povel.
Vytrvat a být důslední
Je dobré tohle cvičit i bez pomůcek jen na povel. Aby pes pochopil, že když mu řeknete „spinkat“ (nebo jiné slovo, kterým mu klidné ležení označíte), tak si prostě lehne a odpočívá. Chce to vytrvat a důsledně nacvičovat. Nedoporučuji uspěchat nebo pejska ihned na tvrdo uvázat či zavřít do klece.
Potřebujete, aby odpočíval v klidu a bral to jako normální běžnou věc. Nikoliv, aby byl vystresován pokaždé, když ho budete potřebovat do klece zavřít. Časem ho nejspíše ani zavírat nebudete muset. Pošlete ho „spinkat“ a on půjde do klece sám a bude odpočívat.
Konkrétněji vám s tím můžu poradit během osobní konzultace nebo mentoringu.Líbil se vám tento článek? Nenechejte si ujít ty příští a zaregistrujte se pomocí formuláře níže ↓ a já vám dám vědět, až vyjde ten příští. Těším se na vás také v mé fb skupině.
