Socializace - Co to vlastně je?
Socializace by se dala jinými slovy popsat, jako takový vstup do společnosti. Socializační fáze je pro každé štěně velice důležitá. Všechno co v této době zažije může mít zásadní vliv na charakter a chování dospělého psa. Proto je potřeba v tomto období zajistit štěněti co nejvíce pozitivních zkušeností. Socializační fáze trvá přibližně od 2-3 týdnů po 3-4 měsíce života štěněte, záleží na plemeni.
V této socializační fázi je štěně velice zvídavé, zajímá ho vše, co se kolem něj děje. V této době se i dobře učí novým věcem. Po socializační fázi začíná strach převládat nad zvědavostí (nemusí tomu tak být samozřejmě u všech psů). Tehdy se pes stává opatrnějším a nedůvěřivějším vůči všemu, co nezná. Může tedy být výrazně těžší zvykat psa na nové situace.
Druhy zkušeností
Jak už jsem zmínila, v socializační fázi je potřeba, aby pejsek sbíral zkušenosti. Ideálně pozitivním způsobem, aby si nevytvářel traumata a negativní vzorce. Zkušenosti sbírá i v oblastech, které nám připadají naprosto normální.
Pro štěně je zkušenost i to, když se mu pod tlapkami střídají různé povrchy (tráva, štěrk, beton, kameny, linoleum, parkety, písek, papír, dlažba, plovoucí podlaha aj.).
Když přijde do styku s různými předměty (měkké hračky,gumové hračky, papírová krabice, plastová krabice, dřívka aj.). Dále je potřeba štěně socializovat na lidi (žena, muž, v pokrývce hlavy, na vozíku, s deštníkem, s hůlkou, s holemi, v tmavých brýlích, v pláštěnce, dítě, miminko, maminka s kočárkem apod.).
Další skupinou jsou zvuky. Pro tohle zvykání jsou právě ideální rušná místa, jako jsou nádraží, autobusové či tramvajové zastávky apod. (klapání podpatků, cinkání tramvaje, troubení auta, pískání vlaku, lidé se baví nahlas, zvoní mobil, hraje rádio, něco upadne atd.). Dále je potřeba navyknout štěně, že se kolem něj pohybují věci (auta, kola, skateboardy, kolečkové brusle, koloběžky, dětská odrážedla aj.).
Jiná zvířata
Součástí štěněcího života by měl být i styk s jinými psy. Aby se štěně učilo sociálním kontaktům a vazbám i v psím světě. Psi musejí být na vodítku a mějte jistotu, že jsou opravdu přátelští. Negativní zkušenost s drsným psem pro štěně nepotřebujete. Dovolte jim se vzájemně očichat. Pokud budou obě strany v klidu a pohodě může dojít i na malou hru.
Dále je dobré seznamovat prcka i s jinými zvířaty (slepice, ovce, kráva, kůň, koza, husa atd.). Je jasné, že každý doma nechová slepice a kozy atd.
Nicméně je fajn, když se vám podaří tohle seznamování s jinými zvířaty zajistit. Třeba u někoho z rodiny. Můžete mít štěstí a náhodou během vycházky potkáte někoho s koněm, jako se to stalo nám s Christinkou. Bylo nám dovoleno se přiblížit a seznamovat. Pro nás obě to tehdy byl fajn zážitek. Nyní už bydlíme na vesnici, tak máme možnost chodit kolem pastvin, jak s koňmi tak i s krávami. Není to sice blízký kontakt, nicméně i tak holky tyto zvířata znají a mají zafixované jejich pachy.
"Socializační fáze je velmi důležité období v životě psa."
Stavíme na důvěře
Budujte si vztah založený na oboustranné důvěře a respektu, nikoliv na strachu. Přece chcete, aby v nějaké krizové situaci pes běžel s důvěrou k vám, nikoli od vás pryč.
Seznamujte štěňátko s tím velkým světem citlivě a odměňujte každý sebemenší pokrok. Berte jej všude, kam to jen jde.
Dnes už lze vzít psa i do restaurace i některých obchodů či obchodních center. Využijte těchto možností. Veškerá vaše energie a práce, kterou do výchovy a socializace štěňátka investujete se vám později mnohonásobně vrátí a budete za to rádi. Více do hloubky se výchově a socializaci věnuji ve svém eBooku „Máme doma štěně. A co teď?“.
Shrňme si to
Socializační fáze je velmi důležité období v životě psa. V tomto období se vytvářejí složité společenské vztahy mezi psy, vztahy mezi člověkem a psem.
Se socializací štěně začne již u chovatele, kdy (až máma dovolí) jsou štěňata hodně mazlená, přijdou do styku s dětmi, popř. s dalšími zvířaty (kočka, králík). Odvíjí se to od toho, jaké podmínky má doma chovatel.
Na vás je, abyste v tomto procesu pokračovali. Je na vás, jakého psa si vychováte. Je potřeba si uvědomit, že pes nerozumí všemu, co na něj vychrlíte. Je potřeba s ním komunikovat tak, aby tomu rozuměl. Štěně navíc udrží pozornost jen malou chvilku.
Hraní s jinými psy
Proto s ním vše trénujte po chvilkách, v krátkých časových intervalech. Nejvíce času věnujte hraní a buďte spolu. Použijte způsob pozitivní stimulace, tedy systém chválení a odměňování. Nastavte si pevný řád.
Psům vyhovují stereotypy, uklidňuje je to. Nicméně je dobré, občas vybočit. Např. občas dejte krmení v jiný čas, než obvykle.
Aby, když se v létě zdržíte déle venku, neměl stres. I pes se naučí, že má svůj zaběhnutý řád, nicméně když je občas něco jinak, nebude se z toho hroutit.
Socializace staršího psa
Lze vůbec socializovat i staršího psa, u kterého se ve štěněcím věku socializace třeba zanedbala? Ano, jde. Nicméně je potřeba si uvědomit, že to bude mnohem náročnější a složitější proces. U staršího psa budete potřebovat cílenou pomoc jiných lidí a také cizích psů. Požádejte lidi ve svém okolí, které pes nezná o pomoc. Vysvětlete jim, co od nich budete potřebovat a jak na ně může váš pes reagovat a jak se v tom případě mají oni zachovat.
Potřebujete, aby jejich seznamování probíhalo v klidu, aby pes postupně pochopil, že mu od lidí nic nehrozí. Stejně postupujte i při nácviku seznamování s cizími psy. Nejprve oslovte majitele psů ve vašem okolí, které ovšem váš pes nezná. Pozor! Je důležité, aby to byli opravdu nekonfliktní psi. Hlavně pomalu a opatrně. Sledujte vašeho psa a jeho reakce. Při prvním kontaktu udržujte bezpečnou vzdálenost.
Není kam spěchat
Tohle bude chtít více času a opakování. Vždy a všude postupujte pouze do bodu, kdy to váš pes zvládá v klidu a udržuje kontakt s vámi. To hodně odměňujte.
Chce to vytrvat a tyto situace často psovi „připravovat“. Časem se to zlepší a budete se moci přiblížit i k jiným psům.
Cokoli budete se psem trénovat, ať už rušná a cizí místa nebo nové situace, vždy postupujte jen do bodu, kdy to pes zvládá bez problémů. V momentě kdy to pes nezvládá vraťte se o krok zpátky. Co nejvíce odměňujte správné chování a podporujte jej v něm. Postupně se váš parťák bude měnit v sebevědomého psa, který bude situace řešit s klidem. Ať se daří a pokroky se dějí.
Konkrétněji vám s tím můžu poradit během osobní konzultace nebo mentoringu. Líbil se vám tento článek? Nenechejte si ujít ty příští a zaregistrujte se pomocí formuláře níže ↓ a já vám dám vědět, až vyjde ten příští. Těším se na vás také v mé fb skupině.
Často kladené otázky (FAQ) o socializaci psa
❓ Co přesně znamená "správná socializace" a proč to není jen setkávání s cizími psy?
a učení, jak na ně adekvátně reagovat (tj. neřešit je, nepanikařit, nebýt přehnaně excitovaný). Socializace není
o tom, aby se pes sešel s každým, ale o kvalitě kontaktů. Pes se musí naučit, že ho páníček provede situací a chrání ho před negativními zkušenostmi, které by mohly vést k reaktivitě nebo strachu.
❓ Je lepší pro štěně volné setkávání v psím parku, nebo řízené socializační procházky?
Pro štěně je lepší řízená socializace v kontrolovaném prostředí (např. v rámci socializačních procházek, jak je nabízí Vlčí nora) nebo s předem vybranými, vyrovnanými dospělými psy. Psí parky a náhodná volná setkání často vedou k:
Přetížení štěněte příliš intenzivní hrou nebo komunikací, kterému nerozumí.
Negativní zkušenosti s reaktivními nebo nekomunikujícími psy, což může zanechat trvalé následky.
❓ Jak poznám, že je socializace pro mého psa "až moc"
a měl/a bych raději odejít?
Vždy musíte pozorně sledovat řeč těla svého psa. Známky přetížení a stresu zahrnují:
Uhlýbání pohledem, kňučení, nadměrné zívání, olizování pysků.
Ztuhlost těla nebo naopak hyperaktivita/zmatené pobíhání.
Schovávání se za vás, neochota provést povel.
Pokud se tyto signály objeví, okamžitě psovi dopřejte odstup od podnětu a jděte s ním do klidného prostředí, aby měl čas zážitek zpracovat.
❓ Co je nejdůležitější pro socializaci reaktivních nebo nejistých dospělých psů?
U reaktivních a nejistých psů se socializace zaměřuje na vytvoření bezpečného prostoru a posílení důvěry ve vás. Klíčové je:
Vedení a klid: Páníček musí být klidný a pro psa oporou.
Pracovat na hranici: Vyvarovat se situacím, kde pes reaguje, a pracovat s podněty z takové vzdálenosti, kde je schopen zůstat v klidu (tzv. pod prahem citlivosti).
Kvalita, ne kvantita: Není nutné se seznamovat, cílem je, aby pes podněty ignoroval a nevěnoval jim pozornost, protože mu věří, že situaci vyřešíte.
Čichací aktivity: Používejte čichací hry jako zklidňující aktivitu po náročné situaci.
