Psí komunikaci vnímám jako velmi důležitou součást života se psem. A to obousměrně. Je důležité komunikovat se psem jasně a srozumitelně tak, aby tomu rozuměl. Neméně důležité je i to, abychom my rozuměli signálům, kterými hovoří pes.
Z čeho se skládá psí řeč?
Do psí komunikace v základu zahrnujeme řeč těla, konejšivé signály a varovné signály. Těmito způsoby psi komunikují mezi sebou i s námi lidmi. Bohužel ne každý majitel těmto signálům rozumí. Mnohdy lidé potrestají psa za neposlušnost, aniž by věděli a chápali, že za tím může být něco více.
Také je potřeba si uvědomit, že se pes tuhle komunikaci potřebuje naučit. Není to úplně vrozená dovednost. Proto je velice důležité dopřát psovi ve štěněcím období dostatek kontaktu s jinými psy.
Řeč těla
Zde rozeznáváme čtyři základní postoje:
Normální (klidný) – Celkově uvolněný postoj, uvolněné držení těla. Klidný pohled, uvolněné svaly okolo očí. Ocas volně svěšený. Při chůzi uvolněný klidný krok.
Veselý – Veselý pohled, dýchání odpovídající aktivitě. Vrtění ocasem ze strany na stranu.
Bojácný (vystrašený) – Ocas stažený mezi nohama, v extrému přilepený zespodu na břichu. Uši přilepené k hlavě, kdy jsou stočené dozadu. Hlava i tělo jsou přikrčené a hřbet nahrbený. V celém těle je napětí a ztuhlost.
Varující (výhružný) – Pes jakoby vyroste, snaží se být co největší. Hlava je namířená dolů k zemi s ušima nastraženýma dopředu. Pes stále sleduje protivníka. Ježí se šíje a postupně se táhne naježená linie přes celý hřbet. Ocas se může táhnout dále v linii hřbetu nebo je vztyčen kolmo vzhůru, zuby jsou vyceněné.
Všímáme si, jak se u psa, v závislosti na situacích mění postoj, postavení uší, postavení ocasu, zda je či není zježena srst apod. Vnímáme a čteme psa jako celek.
Konejšivé signály
Tyto signály psi ve své komunikaci využívají asi nejvíce. „Konejší“ jimi nás, jiné psy či situace a zároveň jimi uklidňují sebe.
K těmto signálům patří zívání, otřepání se, odvracení hlavy do strany, zvedání tlapky, přivírání/zavírání očí, olíznutí nosu, značkování apod. Je důležité tyto signály rozeznávat a umět na ně správně reagovat. Pes jimi může říkat také to, že situace, ve které se zrovna nachází/te ho stresuje.
Na vás je, jak s tím naložíte. Buď mu pomůžete nebo ho v tom necháte plácat samotného. Dlouhodobý stres se u psů (stejně jako u lidí) dříve nebo později projeví na jejich zdraví. Je tedy lepší pomoci psovi stres zpracovat.
Varovné signály
Díky bohu za ně. Patří zde vrčení, štěkání, cenění zubů, naježení apod. Často se setkávám s tím, že majitelé svým psům vrčení, hučení a různé jiné varovné zvuky zakazují. Je to velká chyba! Pes není robot ani stroj.
Pes je živá bytost se svými pocity a emocemi, které chce dát přirozeně najevo. Pokud se mu budou tyto varovné signály zakazovat pes je přestane používat. Co to znamená v praxi? Pes bude prostě rovnou útočit.
Varovné signály jsou v pořádku a patří do psí komunikace. Dávají prostor k tomu, abychom vyhodnotili situaci, ve které pes varovný signál použil.
Např. Vyrušili jsme psa u odpočinku a on nám dal najevo, že chce mít klid? Rušili jsme ho při krmení? Nebo si takto hlídá vše své, nejen žrádlo? (Konkrétně těmto situacím se dá předejít správným nácvikem již od štěněte.)
Nebo cizí pes narušil jeho osobní prostor? Takových situací může být mnoho. Buďte tedy rádi, když s vámi pes komunikuje a používá i varovné signály. Máte tak čas zjistit co se mu nelíbí, proč varuje a pracovat s tím.
Důvěra
Vzájemným porozuměním budujete váš společný vztah a stavíte ho na důvěře. Důvěra je také důležitá a posunuje váš vztah se psem dobrým směrem.
Rozhodně je lepší, když v krizové situaci běží pes k vám nikoliv od vás pryč. Nutno zmínit ještě další rozměr psí komunikace. Psi jsou úžasná stvoření, která nás dokonale načtou. Přečtou naši energii i naše emoce a také na ně reagují.
My, lidé si to ani neuvědomujeme. Mnohdy se pozastavujeme nad chováním našeho psa a netušíme co to zase vyvádí. Ani nás nenapadne, že pes tak může reagovat na nás a naše momentální rozpoložení.
Pokud na psa křičíme nebo na něj hučíme, protože nás někdo vytočil v práci, pes to vztahuje k sobě a nechápe co udělal špatně. Nerozumí tomu, proč se páníček zlobí, když ještě nestihl nic udělat. Vůbec nedokáže pochopit, že tahle páníčkova emoce a rozpoložení se ho vůbec netýká. Je dobré na to myslet až příště přijdete s takovou emocí domů ke svému čtyřnohému příteli.
Pokud se chcete v komunikaci s vaším pejskem posunout dále, mrkněte na můj on-line kurz PSÍ KOMUNIKACE. Pro další inspiraci z psího světa se přidejte do mé uzavřené facebookové skupiny.
Líbí se vám tento článek? Chcete, abych vám dala vědět, až napíšu další? Využijte formulář pro registraci níže. S holkama přejeme všem krásné dny 🙂
