Když si vybereme psa jako člena naší rodiny, často si představujeme společný život plný radosti, lásky a vzájemného porozumění. Psí společníci nám mohou přinášet neuvěřitelnou radost a štěstí, ale současně s tím mohou přicházet i určité výzvy.
Jednou z těchto výzev může být separační úzkost u psů. Toto psychické onemocnění postihuje mnoho psů a může mít pro ně velmi negativní dopady. V tomto článku se podíváme na to, co separační úzkost znamená, jak ji rozpoznat a co můžete udělat pro svého psa, abyste mu pomohli lépe zvládat situaci, kdy je sám doma.
Co to vlastně je "separační úzkost"?
Separace od majitele může být pro mnoho psů stresující. U některých jedinců se však tento stres může stát chronickým a přetrvávajícím problémem, což vede k separační úzkosti.
Separace od majitele nemusí nutně znamenat fyzickou vzdálenost (tuhle variantu zaznamenáváme častěji) – může to být i psychická oddělenost. Psi s touto poruchou se bojí být sami a reagují na to různými způsoby.
Typické projevy separační úzkosti mohou zahrnovat:
- Excesivní (nadměrné) štěkání nebo kvílení, když jste pryč.
- Zničení nábytku nebo osobních věcí.
- Nesnesitelnou úzkost, když se blíží váš odchod nebo jste již pryč.
- Pomočování nebo defekaci, i když je pes jinak zvyklý na čistotu.
- Snížený zájem o jídlo nebo hry.
- Sebepoškozování
Jak rozpoznat separační úzkost?
Rozpoznání separační úzkosti u vašeho psa může být klíčové pro to, abyste mu mohli pomoci. Zde je několik kroků, které vám mohou pomoci identifikovat separační úzkost:
Pozorujte chování vašeho psa: Sledujte, jak váš pes reaguje, když jste doma a když odcházíte. Zkuste zaznamenat jakékoli změny v jeho chování nebo projevech úzkosti.
Sledujte fyzické příznaky: Pozorujte, zda váš pes projevuje fyzické příznaky úzkosti, jako je nadměrné olizování tlapek, nadměrné slinění nebo si sám způsobí „zranění“ – kouše si drápky, vykusuje si srst apod.
Pozorujte destruktivní chování: Pokud si všimnete, že váš pes ničí věci kolem sebe, když jste pryč, může to být známkou separační úzkosti. Často se majitelé domnívají, že psi ničí věci z nudy. Ne vždy tomu tak je. Za ničením se právě skrývá hlubší problém.
Zaznamenejte změny v potřebách: Jestliže váš pes začne mít problémy s močením nebo defekací, když jste pryč, může to být dalším indikátorem problému.
Co můžete udělat pro svého psa?
Pokud jste identifikovali separační úzkost u svého psa, nezoufejte. Existuje několik kroků, které můžete podniknout pro zlepšení jeho pohody:
Zvykání na samotu: Postupně zvykejte svého psa na oddělení od vás. Začněte s krátkými odchody a postupně je prodlužujte. To může pomoci snížit jeho úzkost.
Vytvořte pozitivní asociace: Zanechte svému psovi něco pozitivního, když odcházíte, například oblíbenou hračku nebo dobroty. Tím můžete vytvořit pozitivní asociace s vaším odchodem. Osobně doporučuji označit odchod slovním markrem.
Cílený trénink na: Trénujte svého psa, aby bez vás neměl tyto úzkostné stavy. Trénujte schopnost být sám i během vaší přítomnosti (každý v jiné místnosti). To může zvýšit jeho sebejistotu.
Dopřejte psu fyzickou a duševní stimulaci: Aktivita a duševní stimulace mohou pomoci snížit úzkost u psa. Pravidelné procházky, hry a interaktivní hračky mohou pomoci udržet vášho psa zabaveného a psychicky vyrovnaného.
Netrestejte úzkostné chování: Pokud váš pes projevuje separační úzkost, je důležité nejednat impulsivně a netrestat ho. Tresty mohou zhoršit jeho úzkost a vytvořit negativní asociace.
Konzultace s odborníkem: Pokud je separační úzkost u vašeho psa vážným problémem a nepomáhají ani základní tréninkové metody, je důležité konzultovat situaci s odborníkem na chování psů. Může poskytnout rady a doporučit vhodnou terapii. Někdy může být také nutné zvážit farmakoterapii, ale to by mělo být prováděno pouze pod dohledem veterináře. Můžete si také pomoci přírodními preparáty, jako jsou homeopatika nebo např. Bachovy esence apod.
Separace od majitele může být pro psy stresující, a pro některé jedince může přerůst do separační úzkosti. Rozpoznání tohoto problému a poskytnutí odpovídající péče může pomoci zlepšit kvalitu života vašeho psa (což pomůže i vám) a snížit jeho úzkost.
Pokud máte podezření, že váš pes trpí separační úzkostí, neváhejte konzultovat situaci s veterinářem nebo odborníkem na psí chování. S jejich pomocí můžete vyvinout strategii, která vašemu psu pomůže cítit se bezpečně i při vašem odchodu.
S láskou, trpělivostí a tréninkem můžete překonat tuto výzvu a zajistit, aby váš pes měl šťastný a spokojený život. Více informací o stresu a jak s ním pracovat najdete i ve webináři, který jsem natočila společně s MVDr. Dominikou Bitomskou.
Líbil se vám článek a rádi si přečtete i ten další? Můžete využít formulář níže a já vám dám vědět až vyjde další článek na mém blogu. V případě, že máte doma štěně a potřebujete s ním pomoci využijte můj kurzu pro štěňata OD ŠTĚNĚTE K PARŤÁKOVI. Máte také možnost zdarma vyzkoušet ukázkovou lekci z kurzu.
Máte-li staršího pejska a trápí vás u něj nežádoucí chování (např. tahání na vodítku, skákání na lidi, reaktivnost na jiné psy apod.) využijte mých konzultací on-line. Ráda vás uvidím také ve své facebookové skupině. Můžete se bavit při našich tematických dnech, využít rady a tipy k tréninku nebo využít mou Hafporadnu každý první čtvrtek v měsíci. Těším se na vás.
… u nas mam separacni uzkost ja a ne pes! Takze,… co s tim? Jako fakt. Nedokazu ho nechat samotneho. Je mu 6 mesicu. Chodi vsude se mnou. I na rehabilitaci.
Je super, že berete štěně všude sebou, bude hezky socializovaný. Nicméně pokud nezačnete s tréninkem a nácvikem samoty a odloučení od vás, zaděláváte si na vážný malér. Později to pak bude teror nejen pro vás, ale především pro vašeho psa. Myslím, že chcete mít sebevědomého psa, který zvládne všechny životní situace, nikoliv uzlíček nervů.
Tohle je opravdu jedna ze zásadních věcí v životě psa, kterou by měl zvládat. Jak potom zvládne situace, kdy nebudete moci být s ním? Nevíte, co bude pár za měsíců, kdy budete muset odjet pryč třeba na několik dní? Nebo budete potřebovat něco vyřídit na místě, kde vás se psem nepustí. Opravdu není hezký pohled na psa, který je totálně vystresovaný. Tímhle pes trpí a můžou se u něj vyvinout další psychické poruchy. Postupně pejska zvykejte na to, aby sám doma vydržel, později si poděkujete.
Separační úzkosti řeším s klienty a není to příjemné (a teď nemyslím sebe).